smrt není zlá
Věřte, že smrt není zlá. Aby něco nového mohlo začít, něco starého musí skončit. Každý konec zároveň znamená začátek a každý začátek znamená i konec. Smrtí život nekončí. Těšme se na klid, který po životě přijde, na Světlo a nekonečnou Lásku, kterou budeme cítit. Smrti není třeba se bát, smrt je třeba přijmout a respektovat, je tady, vždy tady byla a vždy tady bude. Smrt je součástí našich životů a je to tak správné. Smrt nás osvobozuje od pozemských starostí, bolesti a utrpení. Přináší nám svobodu a šanci na znovuzrození a nový krásný život. Smrt je stejně přirozená jako zrození, vše živé, co se jednou narodí, musí i zemřít. Pokud je zrození dobré, smrt tedy také.
Lidé, kteří prožili klinickou smrt, říkávají, že díky tomuto prožitku strach ze smrti už vůbec necítí, popisují nádherné zážitky rozkoše obvykle spojené se Světlem na konci tunelu. Tímto nám předávají poselství "nebojme se smrti", odcházíme někam, kde nám bude dobře, odcházíme zpět domů.
Útěchu umírajícímu člověku a jeho blízkým vždy přinese láska, kterou když cítíme, je nám dobře a obavy a strachy se rozpouštějí. Při pocitech lásky naše nitro cítí a vnímá nadcházející smrt zcela jiným pohledem než při stresu. Vlastně se dá říct, že vše vnímáme jinak při různých pocitech. A když si uvědomíme, že při pocitech lásky se přestáváme smrti bát, uvědomíme si tak také, že smrt je naprosto v pořádku, je to přirozená součást života a přijmeme ji. Lásku nám přinese i například hudba, obrazy, umění. Umírající lidé jsou zpravidla citlivější a vnímavější k okolí a dokáží vycítit i pocity umělce při pohledu na jeho dílo - i tak se dá život vychutnávat do poslední chvíle.
