Pohlaví a Rozmnožování
U dospělých myší není těžké rozeznat jejich pohlaví. Aniž bychom museli myšku zvedat, poznáme samečka podle podlouhlého zesílení na bázi ocásku. Jsou to podélná varlata, která přečnívají dozadu přes řitní otvor. Kůže je v těchto místech porostlá srstí jako na ostatních částech těla. Mezi řítním otvorem a ústím močové trubice je takřka dvakrát větší vzdálenost než u samiček. V místě, kde ústí močová trubice, je kulatý otvor, z něhož při lehkém stisku částečně vystoupí penis. Samičky mají zakulacenou zadní část, ze které vyčnívá štíhlý ocas.
U mladých zvířat, ve věku mezi 3 a 4 týdny, je rozlišení těžší. Mezery mezi řitním otvorem a ústím močové trubice dosud nejsou tak výrazné. Přesto se dá pohlaví poznat takto: Přitáhneme-li kůži v zadní oblasti břicha palcem a ukazováčkem dopředu, vstoupí u samečka varlata do šourku. U ještě mladších myší, 2 – 3 týdny, se podle genitálií nedá pohlaví s jistotou určit. Mnohem snazší je to u myší, jejichž břicho ještě není porostlé srstí, tedy ve věku 8 – 11 dní. U samiček jsou pak dobře viditelné struky, a to celkem 10 ve dvou řadách.
Jako domácí mazlíčci se chovají spíše samičky, neboť dospělí samečkové vylučují zápach, který většina lidí vnímá jako nepříjemný.
Samci mají vzdálenost mezi pohlavním a análním otvorem cca 15 mm. | Samice mají vzdálenost mezi těmito dvěma otvory cca 5 mm. |
Dříve než se rozhodneme myšky množit, je třeba zajistit dostatek zájemců o mláďata. Někdy se totiž stává, že o mladé myšky není zájem a nastává problém kam s nimi.
Do chovu zařazujeme zvířata ve věku alespoň 3 měsíců, kdy jsou již fyzicky dospělá. K jednomu samci nedáváme víc jak 6 samic. Březí samici můžeme ponechat ve skupině, ale v tom případě musíme počítat s většími ztrátami . Ihned po porodu je samice znovu nakryta. Samičky by mohly mít mladé asi 9x za rok,což by ovšem šlo na úkor zdraví matky i mláďat. Samičky myší se ne vždy nechají nakrýt.přibližně jedenkrát za čtyři až šest dní-cyklus se liší myš od myši. Březost trvá průměrně 18 až 21 dní. Rodí se 4 až 11 (výjimečně 15) mláďat o která se starají všechny samice ve skupině. Mláďata se někdy drží struku velmi pevně. Pokud kojící samice náhle opustí hnízdo, jsou mláďata "vytažena" z hnízda ven. Samice je ihned odnáší zpět do hnízda. Kojící samici se snažíme co nejméně vyrušovat a na mláďata několik prvních dnů nesaháme. Pokud je to nezbytně nutné (čištění klece apod. ) doporučuji nejprve promnout v dlani několik hoblin z hnízda a pak teprve opatrně vzít mláďata.
Na odchov mláďat mají vliv kromě výživy a kondice matky i vnější podmínky. Myší maminky se o své potomky ve většině případů vzorně starají.
U samic myší může dojít k vstřebání embrya a to v případě, že starý sameček ve skupině je nahrazen novým. Otčím by mláďata stejně zahubil. Tato preventivní "interrupce" se nazývá efekt Bruceové podle jeho objevitelky, bioložky Hildy Bruceové.
Zhruba po třech dnech začne mladým myším růst srst. Srst je plně vyvinuta teprve po deseti dnech. O čtyři dny později začínají mláďata žrát pevnou potravu. Odstavit je můžeme ve věku tří až čtyř týdnů ( to závisí na velikosti vrhu a na kondici matky). Ve dvou letech je samice již neplodná.
Myši se nedožívají vysokého věku, průměrně jen dvou let (to závisí na počtu vrhů, na kvalitě potravy apod.)